Ridina Ahmedová (CZ): Sádlo + diskusia po predstavení

„Je moje sádlo opravdu moje, anebo je tak trochu sádlem všech, kdo mé tělo komentují a rozdávají nevyžádané rady?“

Predstavenie pre jednu ženu a okolie s názorom.

Ako sa hodnotenie samej seba premieňa v závislosti na tom, ako ma práve hodnotí okolie? Ako si prešlapať cestu k vlastnému telu, keď nenapĺňa očakávánia druhých? Predstavenie naväzuje na úspěšný podcast Ridiny Ahmedovej, ktorým autorka hľadá odpovede na otázku, ako si prešlapať cestu k vlastnému telu, keď nenapĺňa očakávánia druhých (v skutočnosti predstavenie podcastu predchádzalo, ale kvôli lockdownu malo premiéru až neskôr).

Po predstavení bude nasledovať diskusia.

Sádlo získalo v roku 2022 nomináciu na cenu Česká divadelní DNA.

Koncepcia, hudba, účinkuje: Ridina Ahmedová
Spolupráca na koncepcii, režijná a pohybová spolupráca: Alena Dittrichová
Dramaturgická spolupráca: Miřenka Čechová, Alice Koubová, Daniela Voráčková
Scénografia: Jan Tomšů, Vendula Tomšů
Light design: Jiří Šmirk
Zvuková spolupráca: Jaroslav Pokorný, Petr Tichý

Predstavenie vzniklo s podporou Hlavního města Prahy a Státního fondu kultury ve
spolupráci s Hlasohled z.s a v rámci Emergency dances, koprodukcii Tantehorse
a Paláca Akropolis.

Poďakovanie: Český rozhlas Wave, kavárna Zasekávák, divadlo Ponec, sdružení
Roztoč

dĺžka predstavenia: 45 minút + 45 minút diskusia po predstavení

po predstavení bude uvedená výstava

Mediálne ohlasy:

„Autorka vydává prostřednictvím umění drásavou, působivou zprávu o lidech, jimž se v jejich těle žije jako v pekle. A to i proto, jak urputně je je o jejich údajné defektnosti přesvědčuje od mala okolí, které si pak nad následky na ženské psýše umyje ruce. Novátorská inscenace rozhodně míří na ženy i muže, jichž se téma sádla nijak osobně nedotýká. Je totiž průhledem do citlivých míst, která vždycky nemusejí být tak viditelná, jako je hmota těla.“
Jana Bohutínská, časopis REFLEX